Od příštího roku má být v členských zemích uplatňována směrnice č. 2010/31 EU, podle níž již nepostačuje posuzovat energetickou efektivnost budov pouze podle zabezpečení proti únikům tepla. Po stavební stránce shodné budovy mohou být zařazeny do tříd energetické efektivity A až D v závislosti na jejich technickém vybavení. Ve třídě D jsou objekty s pouze klasickými elektrickými instalacemi, s manuálně ovládaným topením chlazením i stíněním. Základem pro posuzování je třída C se vzájemně nespolupracujícími automatizovanými systémy řízení vytápění, chlazení a stínění, s možnými úsporami energie kolem 50%, ve srovnání s třídou D. Dalších úspor se dosahuje ve třídách A a B, v nichž jsou vytvářeny vazby mezi dílčími řídicími systémy snižujícími energetickou náročnost budovy.
Ve třídě C používaný způsob individuálního řízení teploty ve vazbě na čas (na začátku pracovní doby jsou všechny termostaty v komfortním režimu, po jejím skončení v režimu pohotovostním a později v nočním útlumu) je částečně nahrazen vazbou na přítomnost. Časovým řízením jsou termostaty přepínány mezi úsporným a nočním režimem, vazba na přítomnost zajistí přepínání mezi komfortním a úsporným režimem. Během pracovní doby je totiž až 40% kanceláří nevyužívaných. Při časovém řízení teploty v nich dochází k plýtvání tepelnou energií. Vazba na přítomnost tedy zajistí přídavnou 8% úsporu tepla. Komerční a podobné objekty mají být vybaveny vhodnými stínicími prostředky, zamezujícími oslnění přítomných osob přímým slunečním světlem a současně vytvářejícími vhodné pracovní prostředí. Venkovní lamelové žaluzie při plně automatickém řízení natáčejí lamely tak, aby do místnosti bylo bez oslňování odráženo co nejvíce denního světla.
Do vnitřního prostoru odrážejí také sluneční teplo při spolupráci s topením (úspora kolem 14%) anebo do venkovního prostoru při spolupráci s chlazením (úspora až 30%). Další úspory přináší vazby na otevření oken – zdroj tepla je odstaven. Moderní objekty jsou stále častěji vybavovány výkonnými vzduchotechnickými systémy zajišťujícími přísun vzduchu o správné teplotě a vlhkosti, přičemž teplo z odváděného vzduchu se využívá v rekuperačních jednotkách pro předehřívání přiváděného vzduchu nebo pro ohřev užitkové vody apod. Také v oblasti osvětlování lze významně šetřit elektrickou energii, především využitím řízení na stálou osvětlenost se současnou vazbou na přítomnost. Jen samotným řízením na stálou osvětlenost se dosahuje úspor kolem 60% elektrické energie. Dalších až 10% úspor zajistí vazba na přítomnost.
