Ze své podstaty je každý celoročně provozovaný vodní svět náročný na spotřebu energiea provozovatel se snaží najít maximální možné úspory.

Pro lepší názornost je dále popsáno, co obsahuje typické řešení Akvaparku:

  • Stavební část- vnitřní a venkovní bazénové prostory, sauny, technologické prostory, Gastro, suché zázemí pro obsluhu, další nezbytné prostory a plochy
  • Systém zásobování a hospodaření s vodou včetně využití bílé vody
  • Technologie úpravy a dezinfekce bazénových vod
  • Zdroje tepla a kombinované způsoby vytápění
  • Zdroje a rozvody chladu- odvlhčování
  • Klimatizační vzduchotechnické jednotky s rekuperací tepla
  • Zpětné získávání tepla z šedé vody
  • Elektro silnoproud
  • Systém Měření a regulace
  • Další provozní, nebo bezpečností systémy- například Elektronický protipožární systém s návaznostmi, bezpečnostní kamery, vstupní čipový systém


Za zmínku stojí také typické rozdíly mezi provozem akvaparku  a kancelářskou budovou:

  • Povinnost znát specifickou legislativu- například vyhl.MZ 238/2011Sb.o bazénových vodách, nebo předpisy o nakládání s chemickými látkami
  • Zvýšené nároky na udržení kvality prostředí v zákaznických prostorách -například odstraňování vysoké vlhkosti ve vzduchu nad bazény, nebo zaručení podlimitní koncentrace chloraminů nad vodní hladinou
  • Zvýšené nároky na odborné znalosti a schopnosti personálu -například znalost provozu úpravárenské technologie, nebo práce elektrikářů pod hladinou
  • Zvýšené nároky na odolnost personálu – například fyzická práce v horkém pracovním prostředí, nebo bakteriální zátěž při práci 
  • s odpadními vodami.
  • Riziko úrazů u neukázněných návštěvníků
  • Vyšší měrná spotřeba energie oproti běžné budově


Tyto specifika provozovateli práci neulehčují a nutí jej neustále vyhledávat úsporná opatření.

Mnoho času bylo věnováno zásobování vodou. Areál ročně spotřebuje desítky tisíc metrů krychlových nové vody, protože například až čtvrtina nakoupené vody se přirozeně odpaří. Voda v bazénových systémech se musí neustále pohybovat, filtruje se, chemicky upravuje, desinfikuje, a vyměňuje za vodu čerstvou. (obr. 1). Bylo realizována optimalizace provozu čistírny šedé vody. Šedou vodou se rozumí použitá voda ze sprchování a odpadní voda z praní pískových filtrů. Tyto šedé vody po vyčistění a desinfekci se ještě použijí pro splachování toalet. To už nesou jméno bílá voda. A teprve voda z toalet odchází pryč z areálu do splaškové kanalizace. Jiné úsporné opatření spočívalo v zabránění úniku vodní vlny z dojezdových van u atrakcí.

Těmito opatřeními bylo uspořeno cca 12% z ročních nákladů na vodu.

Provozní úsporná opatření v energetice jsou také zajímavá. Největší množství energie se používá pro vzduchotechnické vytápění vodního světa. Jako zdroj tepla slouží kogenerační jednotky na zemní plyn (obr. 2) a dva plynové kotle. Spalovací pístové motory kogenerací pohánějí synchronní generátory elektrického proudu. Generovaná elektřina i všechno teplo
z chladičů motorů je využito v objektu. Elektřina vyrobená z kogenerací je podstatně levnější, než elektřina nakupovaná z distribuční sítě. Cena zemního plynu totiž není zatížena vysokými regulovanými poplatky, na rozdíl od elektřiny. Po technických úpravách je zajištěno, že stroje pracují 24hodin denně na plný výkon.

Další opatření spočívala v provozním vyladění systému měření a regulace, především VZT (obr. 3)

Tyto provozní zásahy generují úsporu provozních nákladů na energii ve výši cca 19% ročně.

Výsledky lze považovat za velmi dobré, nicméně bylo pokročeno ještě dále- zpracováním Energetického auditu objektu. Výstupem auditu je vždy několik kombinací opatření. Z nich nejvýznamnější se jeví Upgrade SW Měření  a regulace. Tentokrát kombinací moderních řídicích systémů, které by mohly využívat analýz a simulací založených nad prostorovými modely BIM (building information modelling) a praktických zkušeností facility managera. Předpoklad snížení provozních nákladů je dalších cca 7-12%.

Druhá významná investice je pořízení další kogenerační jednotky pro plnohodnotné zásobování elektřinou z místních zdrojů. Oběinvestice jsou dnes ve fázi přípravy.


Ing. Roman Šmíd
člen představenstva IFMA CZ